Fazol zahradní tyčkový Goldmarie - 15 g - Osiva Moravia

Fazol Goldmarie vyséváme až do prohřáté půdy s teplotou alespoň 10–12 °C, nejčastěji od poloviny května. Semena sejí do hloubky přibližně 3–4 cm, aby měla dostatek vlhkosti a zároveň nebyla vystavená hnilobě v příliš hluboké vrstvě. K jedné tyči nebo opoře vyséváme zpravidla 3–5 semen, s rozestupy 20–30 cm mezi jednotlivými tyčemi. Půda by měla být kyprá, humózní a dobře propustná, nikoli těžká a dlouhodobě zamokřená. Po výsevu povrch jemně přitlačíme a podle počasí můžeme použít netkanou textilii na ochranu před chladem a ptáky. Důležité je, aby záhon nebyl rozbahněný, protože v chladné mokré půdě semena špatně klíčí. Při vhodných podmínkách vzchází Goldmarie během 8–14 dnů. V počáteční fázi růstu udržujeme porost bez plevelů, aby sa mladé rostliny nezadusily konkurencí.

Fazol Goldmarie vyžaduje slunné, teplé a závětrné stanoviště, na kterém bude dobře kvést a nasazovat lusky. Jako tyčková odrůda potřebuje pevnou oporu – tyče, provazy nebo síť, po kterých se výhony mohou pnout. Oporu zapichujeme do půdy už při výsevu nebo krátce po vzejití, abychom nepoškodili kořeny rostlin. Půda by měla být dobře odvodněná, v těžkých jílovitých půdách se vyplatí přidat kompost a písek pro zlepšení struktury. Díky popínavému růstu lze Goldmarie využít i k vytvoření zelené stěny podél plotu či pergoly. V menších zahradách oceníme, že fazol roste do výšky a nezabírá tolik místa na šířku. Dostatečně vysoká, stabilní konstrukce (alespoň 2 metry) je základem pro zdravé a bohatě plodící rostliny. Správně zvolené stanoviště se odrazí v silném porostu a bohaté sklizni žlutých lusků.

Během sezóny potřebuje Goldmarie především rovnoměrnou a přiměřenou zálivku, aby půda zůstala stále mírně vlhká. Nejcitlivější je na nedostatek vody v období klíčení, kvetení a tvorby lusků, kdy sucho výrazně snižuje úrodu. Zaléváme pokud možno ke kořenům, ne na listy, abychom omezili riziko plísní a skvrnitostí. Díky schopnosti vázat dusík pomocí bakterií na kořenech nepotřebuje Goldmarie mnoho dusíkatých hnojiv. Vhodnější je doplnit kompost a hnojiva bohatší na draslík a fosfor, které podporují kvetení a kvalitu lusků. Nadbytek dusíku vede k bujnému olistění na úkor kvetů a sklizně. Mulčování slámou nebo posekanou trávou pomáhá udržet vlhkost a omezit plevel. Správná péče během sezóny se odmění dlouhými, masitými a jemnými žlutými lusky.

Lusky Goldmarie sklízíme v době, kdy jsou plně vyvinuté, ale stále měkké a beze vláken, bez tvrdých semen uvnitř. Ideální je procházet porost každé 2–3 dny, aby nám neuniklo období jejich největší křehkosti. Přerostlé lusky začínají vláknatět a tuhnout, což snižuje jejich kvalitu pro přímý konzum jako zelené fazolky. V kuchyni se Goldmarie výborně hodí na vaření, dušení, blanšírování i zapékání, například jako příloha nebo součást zeleninových směsí. Široké ploché lusky jsou ideální do salátů, míchaných pánví a lehkých letních jídel. Po krátkém spaření je můžeme také zamrazit, aby byla žlutá fazolka k dispozici i v zimním období. Díky jemné, „máslové“ chuti si ji často oblíbí i lidé, ktorí bežnú fazuľu veľmi nemusia. Pravidelnou sklizní zároveň podněcujeme rostliny k dalšímu nasazování nových lusků po dlouhou dobu.