Fazol keříčkový TRIO – žlutá, zelená, fialová – 190 g - FRANCHI

Pro úspěšné pěstování vyžadujeme slunné a teplé stanoviště, které je chráněno před silným nárazovým větrem. Půda by měla být lehčí až středně těžká, dobře propustná a dostatečně zásobená humusem. Vyhýbáme se příliš přemokřeným a studeným jílovitým půdám, ve kterých kořenový systém trpí nedostatkem kyslíku a rostliny žloutnou. Fazole patří mezi plodiny, které díky symbiotickým bakteriím obohacují půdu o dusík, proto nevyžaduje intenzivní hnojení tímto prvkem. Ideální jsou místa, kde dříve rostly košťáloviny nebo okopaniny, které půdu zanechaly v dobrém strukturním stavu. Kvalitní příprava záhonu nám usnadní následnou péči a podpoří bohatou násadu lusků.

Na rozdíl od tyčkových odrůd, keříčková fazole dorůstá jen do výšky 30 až 50 centimetrů a žádnou speciální oporu nepotřebuje. Její stonky jsou dostatečně pevné na to, aby udržely váhu listů i dozrávajících lusků v kompaktním tvaru. Abychom však zvýšili stabilitu rostlin, doporučujeme je v době, kdy dosáhnou výšky asi 15 centimetrů, mírně přihrnout zeminou. Tento úkon nejenže zpevní bázi stonku, ale zároveň podpoří tvorbu bočních kořenů a udrží vlhkost v půdě. Při pěstování ve větrných oblastech můžeme vysazovat fazole do hustšího sponu, kdy se rostliny navzájem podepírají. Tímto způsobem dosáhneme přehledného porostu, který se snadno sklízí.

Kritickým obdobím pro zálivku je zejména doba kvetení a tvorby lusků, kdy rostlina nesmí trpět suchem. Pokud má fazole v tomto stádiu nedostatek vláhy, květy a malé zárodky plodů předčasně opadávají, což výrazně snižuje celkovou úrodu. Zaléváme vydatně přímo ke kořenům, přičemž se snažíme nenamočit listy, abychom nezvyšovali riziko rozvoje plísňových onemocnění. Během extrémních veder udržujeme půdu neustále mírně vlhkou, ale nikdy ne dlouhodobě přemokřenou. Mulčování okolí rostlin posekanou trávou nám pomůže udržet stabilní teplotu a vlhkost v kořenové zóně. Pravidelný přísun vody je zárukou, že lusky budou křehké a šťavnaté bez nežádoucích vláken.

Lusky sklízíme v době jejich optimální konzumní zralosti, kdy jsou dostatečně dlouhé, ale semena uvnitř jsou ještě malá a měkká. Zralost poznáme tak, že lusk při ohnutí prudce praskne, což je znakem jeho křehkosti. Pravidelnou a častou sklizní motivujeme rostlinu k tvorbě nových květů a prodlužujeme tak období úrodnosti. Pokud lusky na rostlině necháme příliš dlouho, začnou dřevnatět a tuhnout, čímž ztrácejí svou chuťovou kvalitu. Po sklizni je můžeme uchovat v chladničce jen několik dní, proto je nejlepší je zamrazit nebo sterilovat. Takto zpracované fazole si zachovají své nutriční hodnoty i během zimního období.