Paprika roční silnostěnná Amykus F1 - 15 ks - GardenSeed

Na trvalé stanoviště venku vysazujeme rostliny až v druhé polovině května, kdy již definitivně pominulo nebezpečí pozdních jarních mrazů. Tato paprika vyžaduje velmi slunné a před větrem chráněné místo s hlinitou půdou bohatou na živiny. Před výsadbou půdu důkladně připravíme zapracováním vyzrálého kompostu nebo organického hnojiva. Rostliny ukládáme do sponu přibližně 40 až 50 centimetrů od sebe, aby měly dostatek prostoru pro růst a proudění vzduchu. Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku můžeme vysazovat o několik týdnů dříve, čímž si zajistíme dřívější sklizeň plodů. Po výsadbě rostliny vydatně zalijeme vlažnou vodou, aby se kořeny v novém prostředí rychle uchytily.

V rámci péče dbáme na pravidelnou a rovnoměrnou zálivku, zejména v období nasazování květů a růstu plodů. Nedostatek vláhy může způsobit opadávání květů nebo deformaci mladých plodů, zatímco přemokření vede k hnilobě kořenů. Zaléváme vždy přímo ke kořenům, přičemž se snažíme nenamáčet listy, abychom snížili riziko vzniku houbových chorob. Během vegetace pravidelně aplikujeme vícesložková hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu pro lepší kvalitu dužiny. Hrubostěnné odrůdy jsou náročné na přísun vápníku, jehož nedostatek se projevuje hnitím špiček plodů. Pravidelné kypření půdy v okolí rostlin pomáhá udržet optimální vodní a vzdušný režim v kořenové zóně.

Pro dosažení maximální úrody doporučujeme odstranit první květ nebo malý plod v prvním rozvětvení stonku, což podpoří mohutnější růst celé rostliny. Vyšší odrůdy vyžadují pevnou oporu ve formě kolíků nebo provázků, aby se pod vahou těžkých plodů nepolámaly. Pravidelně provádíme vylamování zálistků, čímž prosvětlíme keř a umožníme slunci proniknout až k dozrávajícím plodům. Plody sklízíme ve stádiu technické zralosti, kdy jsou zelené, nebo počkáme na botanickou zrelost, kdy se vybarví do sýta. Čím častěji sklízíme zralé plody, tím více rostlinu stimulujeme k tvorbě dalších květů. Tato odrůda je ceněna pro svou šťavnatou a pevnou dužinu, která je ideální pro přímý konzum i zpracování.

Nejčastějšími škůdci při pěstování bývají mšice a molice, které vysávají šťávu z listů a přenášejí nebezpečná virová onemocnění. V suchém prostředí skleníků se mohou objevit svilušky, kterým předcházíme zvyšováním vzdušné vlhkosti a pravidelným větráním. Ze škůdců musíme sledovat také třásněnky, které poškozují květní poupata a způsobují deformace na slupce plodů. Při nadměrné vlhkosti a nedostatečném větrání hrozí plíseň šedá nebo fytoftóra, které dokážou rychle zničit celou úrodu. Preventivně používáme biologickou ochranu nebo včasné postřiky na bázi rostlinných extraktů. Pravidelná kontrola zdravotního stavu rostlin nám umožní zasáhnout včas a udržet porost v dobré kondici až do konce sezóny.