Vodnice Wilhelmsburger - 1 g - SJ

Kvaku Wilhemsburgerskou se doporučuje vysévat přímo na záhon od dubna do června, kdy už nehrozí silnější mrazy a půda je prohřátá. Semena se vysévají mělce do řádků, přibližně do hloubky 1–2 cm, což umožní rychlé a rovnoměrné vzcházení. Řádky je vhodné vést ve vzdálenosti asi 30–40 cm a po vzejití rostliny vyjednotit, aby mezi nimi zůstalo zhruba 30 cm místa. Příliš hustý výsev vede k menším a deformovaným kořenům, takže se vyplatí dát rostlinám dostatečný prostor. Po výsevu půdu jemně utlačte a zalijte, aby se semena dobře spojila s půdou. V suchém období je nutná pravidelná zálivka, jinak mohou být kořeny dřevnaté nebo náchylné k praskání. Doba od výsevu do sklizně je obvykle 90–110 dní, takže sklízíte hlavně na podzim.

Kvaka Wilhemsburgerská patří mezi klasickou zimní zeleninu, která je velmi vhodná k dlouhodobému uskladnění. Nejčastěji se sklízí od září do prvních silnějších mrazů, přičemž dobře snáší slabší mrazy a často může zůstat v půdě až do pozdního podzimu. V chladnějších oblastech se doporučuje kořeny před zimou vytáhnout a uložit do sklepa či chladné komory. Ideální je skladování v vlhkém písku nebo pilinách při teplotě kolem 0–4 °C, kde kořeny vydrží šťavnaté a chutné několik měsíců. Před uložením kořeny nemyjte, jen je jemně očistěte od hrubé zeminy a zkraťte nať. Při správném skladování vydrží kvaka až do časného jara, takže poskytuje cenný zdroj čerstvé zeleniny v zimním období. Díky výborné skladovatelnosti a mrazuvzdornosti je oblíbená jak u drobných zahrádkářů, tak v tradičním zemědělství.

Kvaka Wilhemsburgerská je botanicky kříženec kapusty a řepy, a proto se od klasické červené řepy i kedlubny v mnoha ohledech liší. Kořeny mají kulovitý až mírně zploštělý tvar se žlutou až krémovou dužninou a zeleným vrškem, zatímco červená řepa má typicky sytě červenou dužninu a kedluben vytváří zdužnatělý stonek nad povrchem půdy. Chuť kvaky je jemně sladká, lehce košťálová a méně „zemitá“ než u řepy. Kedlubna má naopak velmi křehkou a šťavnatou dužninu s výraznou kapustovou chutí. Kvaka se nejčastěji pěstuje pro podzimní a zimní sklizeň, zatímco řepa má širší využití v průběhu sezóny a kedlubny se obvykle sklízí na jaře či v létě. V kuchyni můžete kvaku využít podobně jako brambory nebo řepu – na pyré, pečení, dušení či do hutných zimních polévek.

Kvaka Wilhemsburgerská je velmi zdravá a výživná zelenina, která si zaslouží větší pozornost v moderní kuchyni. Kořeny jsou bohaté na vitamín C, jenž posiluje obranyschopnost organismu a působí jako antioxidant. Dále obsahují vysoký podíl vlákniny, která podporuje dobré trávení a navozuje delší pocit sytosti, a také draslík důležitý pro správnou funkci svalů a srdce. V kuchyni lze kvaku použít syrovou do salátů a coleslaw, kde dodá jemně sladkou, lehce pikantní chuť. Skvělá je také vařená, dušená či pečená, samostatně nebo v kombinaci s další kořenovou zeleninou. Z kvaky připravíte krémová pyré, husté zimní polévky, zapékané směsi se sýrem nebo ji přidáte do dušeného masa. V mnoha tradičních receptech nahrazuje část brambor a přináší do jídel příjemnou sladkost a více živin.