Lobelka LILA - SEMO

Díky svému drobnému vzrůstu a záplavě květů jsou tyto rostliny ideálními partnery do smíšených výsadeb. Velmi často je vysazujeme spolu s muškáty, petúniemi nebo verbenami, kde vyplňují prostor mezi většími rostlinami a vytvářejí takzvaný "podrost". Krásně vyniknou i v kombinaci s aksamitníky nebo begoniemi, kde jejich jemná struktura kontrastuje s většími listy a květy sousedů. Při výběru společníků dbáme na to, aby měli podobné nároky na slunce a zálivku, což nám usnadní následnou péči. V závěsných košících vytváříme působivé převisy kombinováním různých barevných variací samotné lobelky, například modré, bílé a fialové. Tato rostlina je velmi přizpůsobivá a nekonkuruje agresivně ostatním druhům v nádobě.

Ačkoliv jsou poměrně odolné, největším nepřítelem pro ně bývají hlemýždi a slimáci, kteří dokáží v krátkém čase zlikvidovat celé trsy mladých rostlin. Ohroženy jsou zejména výsadby na okrajích záhonů, proto je pravidelně kontrolujeme a v případě potřeby používáme mechanické zábrany nebo biologickou ochranu. V suchém a teplém počasí se mohou na jemných lístcích objevit svilušky nebo mšice, které vysávají šťávu a způsobují deformace. Proti nim zasahujeme okamžitě při zjištění prvních příznaků pomocí vhodných postřiků nebo mýdlového roztoku. Dalším problémem mohou být houbové choroby a plísně, které vznikají při nadměrné vlhkosti a špatném větrání porostu. Prevencí je správná zálivka a dodržování rozestupů při výsadbě.

Správný spon je důležitý pro zdravý vývoj, proto sazenice nevysazujeme příliš nahusto, aby si navzájem nekonkurovaly o světlo a živiny. Doporučujeme dodržovat vzdálenost přibližně 15 až 20 centimetrů mezi jednotlivými rostlinami nebo trsy. Pokud je vysadíme příliš blízko sebe, v pozdějším období se porost zapaří, což vede k hnědnutí lístků a rozvoji plísní uvnitř trsu. Při výsadbě do kulatých květináčů nebo závěsných nádob můžeme zvolit mírně hustší výsadbu pro okamžitý efekt, ale musíme počítat s intenzivnější péčí. Přiměřený prostor zajistí, že každá rostlina vytvoří pěkný, kompaktní bochánek plný květů. Dostatek vzduchu proudícího mezi rostlinami je nejlepší prevencí proti chorobám.

Přerušení kvetení bývá nejčastěji způsobeno vysílením rostliny tvorbou semen nebo extrémními letními vedry. Pokud rostlina investuje veškerou energii do dozrávání semeníků, přirozeně omezí tvorbu nových květních poupat. Dalším faktorem může být přeschnutí kořenového balu, ze kterého se jemná lobelka dlouho vzpamatovává a shazuje květy. V období největších veder může rostlina přejít do jakési stagnace, kdy čeká na příznivější, chladnější počasí. Někdy je na vině i nedostatek živin v substrátu, který již byl vyčerpán bujným růstem v první polovině sezóny. Řešením je obvykle kombinace zpětného řezu a následného přihnojení, což rostlinu opět nastartuje.