Lichořeřišnice nízká směs barev POLAN

Ano, celá rostlina je jedlá a velmi zdravá, přičemž v kuchyni využíváme zejména její květy a mladé listy. Mají jemně pikantní chuť, která připomíná řeřichu nebo ředkvičky. Čerstvé listy přidáváme do zeleninových salátů, pomazánek nebo jako ozdobu na chlebíčky. Poupata a nezralá semena můžeme nakládat do octa jako falešné kapary, což je vynikající pochoutka. Kromě kulinářského využití působí lichořeřišnice jako přírodní antibiotikum, které nám pomáhá při zánětech močových cest a dýchacích obtížích.

Lichořeřišnici často vysazujeme do blízkosti zeleniny a ovocných stromů, protože funguje jako lapač mšic. Tito škůdci upřednostňují její šťavnaté stonky a listy před jinými plodinami, čímž chráníme úrodu v okolí. Když se mšice na lichořeřišnici přemnoží, můžeme napadené části jednoduše odstranit a zlikvidovat. Tímto způsobem ekologicky snižujeme potřebu chemických postřiků v naší zahradě. Kromě mšic dokáže svou vůní odpuzovat i bělásky zelné, proto ji rádi sázíme vedle košťálovin.

Při správné péči nás lichořeřišnice těší svými květy od června až do prvních mrazů. Abychom podpořili tvorbu nových poupat, pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy, čímž zabráníme tvorbě semen a vysílení rostliny. Délka kvetení závisí také na dostatku slunce, které je pro bohatou násadu květů klíčové. V horkých letních dnech jí dopřejeme zálivku, ale dáváme pozor na nadměrné hnojení dusíkem, které kvetení brzdí. Na konci sezóny rostlina s příchodem mrazů hyne, jelikož není mrazuvzdorná.

Určitě ano, zejména nízké odrůdy jsou ideální pro pěstování v nádobách na balkonech či terasách. Do květináče nebo truhlíku musíme zajistit dobrou drenáž, aby přebytečná voda mohla odtékat. Používáme běžný zahradnický substrát, který by neměl být příliš bohatý na živiny, abychom podpořili bohaté kvetení. Nádoby umisťujeme na slunné místo, kde bude mít rostlina dostatek světla během celého dne. V omezeném prostoru květináče musíme dbát na častější zálivku, protože substrát rychleji vysychá než ve volné půdě.