Cínie kaktusové - 1 g - Polan

Tyto rostliny vyžadují pro svůj zdravý vývoj plné slunce a místo, které je dobře chráněno před prudkým nárazovým větrem. Půda by měla být středně těžká, dostatečně výživná a především dobře odvodněná, aby kořeny nestály ve vodě. Do půdy před výsadbou zapracujeme vyzrálý kompost, který dodá potřebné živiny pro tvorbu charakteristických úzkých a zkroucených okvětních lístků. Pravidelně kontrolujeme okolí rostlin a odstraňujeme plevel, který by jim mohl odebírat důležitou vláhu a prostor. Pokud pěstujeme tyto květiny v nádobách, volíme velkoobjemové květináče s drenážní vrstvou na dně. Na stanovišti s nedostatkem světla by se rostliny zbytečně vytahovaly za sluncem a jejich kvetení by bylo slabé.

Abychom dosáhli co největšího počtu květů, mladé rostliny ve výšce přibližně patnáct centimetrů pravidelně zaštipujeme. Tímto jednoduchým úkonem donutíme rostlinu tvořit boční výhony, čímž vznikne hustý a kompaktní keř namísto jednoho vysokého stonku. Během hlavní sezóny důsledně odstraňujeme odkvetlé květy, čímž zabráníme tvorbě semen a vyčerpání rostliny. Tento postup stimuluje neustálou tvorbu nových poupat, díky čemuž nám záhon zůstane barevný až do podzimu. Při řezání květů do vázy provádíme řez těsně nad listovým párem, což opět podporuje regeneraci a nový růst. Správným tvarováním dosáhneme toho, že každá rostlina bude obsypána desítkami exoticky působících květů.

Zálivku směřujeme vždy přímo ke kořenům, přičemž se snažíme zcela vyhnout namočení listové plochy. Mokré listy jsou totiž velmi náchylné k houbovým onemocněním, která mohou rychle zničit celou výsadbu. Během extrémních letních veder zaléváme intenzivně brzy ráno, aby rostliny měly dostatek vláhy na celý den. Každých čtrnáct dní přidáváme do vody vícesložkové hnojivo určené pro kvetoucí balkonové nebo zahradní rostliny. Vyšší podíl draslíku zajistí intenzivní vybarvení okvětních lístků a celkovou vitalitu rostliny. Přehnané hnojení dusíkem by naopak vedlo k nadbytku zelené hmoty a deformaci květů, což u kaktusovitých forem nechceme.

Nejběžnějším problémem, se kterým se setkáváme, je padlí, projevující se bílým povlakem na listech při vlhkém počasí. Prevencí je dodržování dostatečných rozestupů mezi rostlinami, aby mezi nimi mohl volně proudit vzduch. Ze škůdců si musíme dávat pozor zejména na listové mšice a slimáky, kteří milují mladé a šťavnaté výhonky. Při prvních příznacích napadení zasahujeme biologickými přípravky nebo mechanickým sběrem, abychom předešli rozšíření na sousední rostliny. Pokud si všimneme žloutnutí spodních listů, může jít o signál nedostatku živin nebo přílišného zamokření půdy. Pravidelná kontrola zdravotního stavu nám umožní užít si krásu těchto letniček bez zbytečných ztrát.